Ze srdce se rozesmát

Úvodní stránkaZe srdce se rozesmát
7.listopad 2016 od Dee v rubrikách O dětech
štítky děti, dětství, radost, rodiče, Rodina

Víte, tohle na dětech miluji. Dokáží vás tak rozesmát, že úplně zapomenete, kdo vlastně jste nebo kterou roli zrovna hrajete. Jste rozlobený rodič, učitel, soused nebo sousedka, které zrovna pošlapali trávník. Určitě to znáte - existuje jeden moment, právě takový, kdy jim to všechno odpustíte! Musíte! Protože za tolik smíchu to ani nejde jinak.

Podobnou chvíli jsem zažila s mou dcerou právě dnes. Chci se podělit a taky vás pobavit. Tak snad se mi to podaří.

Byly jsme na návštěvě u prababičky (mé babičky). B. si tam jako obvykle hrála s čím se dalo. Tentokrát to bylo prostírání, které stočila do ruličky a snažila se nás přesvědčit, že jsou to palačinky, které musíme ochutnat. A tak jsme na ně jako “plácaly” marmeládu a taky šlehačku. Ochutnávaly je a chválily si svá díla. Ani nevím, jak na to přišla, ale začala ty palačinky vyhazovat do vzduchu a taky je házet naším směrem. V jeden moment se prostírání v letu rozmotalo a pláclo o kytku na okně, div nespadla. Podívala se na mě a čekala, co se bude dít. Krátké ticho a pak jsme se začaly všechny tři děsně smát. Jako kdyby tím, jak roztočila její palačinku ve vzduchu, s marmeládou rozplácla kolem sebe i veliké dobro a smích. Kouzelný moment.

 

Bavilo mě to. Přidala ve hře, že palačinka lepí, a tak jsme s babičkou v momentě uvízly obě na křeslech, odkud jsme se nemohly odlepit. Malýma ručkama se pokoušela nás zvednout. Páni! Došlo mi, že má dcera začala rozvíjet svou fantazii a vymýšlet nejen nesmyslné písně na známé melodie, ale také vlastní hry a příběhy, do kterých nás kolem začíná zapojovat. Zas vidím, jak vyrostla!

A co vám tím vlastně chci říct? ANO, zas vás budu tlačit k dětské hře. Zas vás budu tlačit k společně strávenému času. Tentokrát se přimlouvám i k dramatizaci. Jen si zkuste taky vymýšlet a hrát si svými dětmi na cokoliv. Má to i na dospělého blahodárné účinky.

Zvláště tedy v případě, kdy byste se cítili smutně, něco vás žralo a nevěděli jste jak s tím hnout. Zkuste si povyskočit, ANO, třeba povyskočit. Probuďte dítě uvnitř vás a chvíli si hrajte. Beztak to jako dospělí stále děláme. Někdo chodí plavat, potápět se, hraje hry na telefonu, sportuje, cvičí do hudby nebo tančí - to všechno je naše hra, dospělácká hra, která nakonec není až tak moc odlišná od té dětské. Jenom se tváří, že má svou vážnost, ale BAVÍ NÁS. A toho bychom se měli držet.

Znám kolem sebe pár lidí, kterým by takové povyskočení moc pomohlo, jenže děti nemají anebo nemají na své děti čas, anebo už zapomněli na to, co je baví a jaká je hra vlastně zábava.

BAVTE SE ŽIVOTEM a roztočte ve vzduchu svou palačinku smíchu. Uvidíte, jak se vám uleví.

Dee Autor Dee