Velikonoce a jaro patří neodmyslitelně k sobě

Úvodní stránkaVelikonoce a jaro patří neodmyslitelně k sobě
4.duben 2015 od Radush v rubrikách Kultura, Nové články
štítky Tip na víkend
Velikonoční svátky se staly každoroční oslavou jara. Ostatně historické prameny dokládají, že právě toto je jejich původní význam. V pohanských dobách jimi totiž lidé vítali konec zimy a náboženský podtext získaly tyto svátky až mnohem později. Dnes jsou však pro křesťany nejdůležitějšími svátky v roce. Křesťanský původ Velikonoc je spojen s oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k čemuž došlo údajně třetího dne po jeho ukřižování někdy kolem roku 33 n. l. Je však historicky doloženo, že již mnohem dříve slavili lidé v tomto období konec zimy a příchod jara. Některé tradice, které přetrvaly až do současnosti, lze dokonce pohanskými zvyklostmi i vysvětlit. Zmínit můžeme například období půstu, které bylo spojeno s dobou, kdy lidem již docházely zásoby po zimě a nová úroda ještě nebyla. Termín konání Velikonoc je pohyblivý a vypočítává se dle měsíčních fází. Tyto svátky připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. Křesťanský čtyřicetidenní půst dodržovaný do dnešních dnů předchází velikonočnímu týdnu, který provází řada tradic. Postní doba začíná popeleční středou, kdy se věřícím uděluje znamení kříže popelem. Jedná se o připomínku rčení z Bible, která praví: „Prach jsi a v prach se obrátíš“. Lidé si tímto mají uvědomit pomíjivost své vlastní existence. Postní doba končí květnou nedělí, která připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název je odvozen od květinové výzdoby, kterou se zkrášlovaly od nepaměti kostely. V Čechách je známá zejména tradice svěcených větví kočiček. Poté již následuje takzvaný Svatý týden, během kterého křesťané vzpomínají na umučení Ježíše Krista a jeho následné zmrtvýchvstání. Ačkoli Češi nepatří mezi příliš náruživě věřící, řada zvyků, které provází jednotlivé dny během velikonočního svatého týdne,  se dodržuje i u nás. Velmi obecně lze říci, že na Moravě dodržují tyto svátky důsledněji. Které zvyky přetrvaly z minulosti a které nikoli?  V následujícím stručném výčtu může posoudit každý sám.
  • Modré pondělí – kostely se zdobily modrým nebo fialovým suknem.
  • Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely domácnost.
  • Škaredá středa – jedná se o den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista. V tento den se čistily komíny a věřilo se, že kdo se bude mračit, zůstane mu to po celý rok.
  • Zelený čtvrtek – den, kdy se naposledy rozezvoní zvony a pak utichají až do soboty. Věří se, že mezitím odlétají do Říma. V domácnostech se pečou Jidáše.
  • Velký pátek – v tento den byl ukřižován Ježíš Kristus. Na vzpomínku této události se konaly bohoslužby a lidé se věnovali rozjímání. Nesmělo se pracovat, ani prát prádlo, protože platila pověra, že by se namáčelo do Kristovy krve. S velkým pátkem se také pojí pověra, že se v jeho průběhu otevírají skály, které ukrývají poklady.
  • Bílá sobota – vrací se zvony z Říma. Lidé připravují sváteční pokrmy - velikonoční mazance, zdobí vajíčka.
  • Velká noc – doba, kdy se odehrál zázrak a Ježíš Kristus vstal z mrtvých.
  • Boží hod (Velikonoční neděle) – slaví se vítězství Ježíše nad smrtí. Tato neděle je pro křesťany nejdůležitějším dnem celých Velikonoc. Probíhá celá řada mší.
  • Velikonoční pondělí – křesťané stále prožívají radost z Ježíšova zmrtvýchvstání. Často se pletou pomlázky, se kterými kluci chodí na koledu a dívky je za vyšlehání obdarovávají zdobenými vajíčky. V některých částech naší země chodí odpoledne na koledu dívky.
Radush Autor Radush