Ty už zase kňouráš?

Úvodní stránkaTy už zase kňouráš?
3.květen 2018 od Dee v rubrikách O dětech
štítky děti, rodiče, Rodina, Výchova

Myslím, že tohle období už jsme jednou měli nebo to už bylo víckrát než jednou? Děti kňourají nebo fňukají docela často, tedy alespoň B. už kňourá zas a je to teda otrava! Přemýšlím, jestli jí opravdu něco trápí nebo se jen snaží upoutat naši pozornost. 

Myslím, že je hrozně těžké rozeznat, jak to vlastně je, ale říkám si, že pokud je to něco v jejím světě vážného, pak když si s ní o tom promluvím, měla by znát odpověď. Kdežto pokud je to jen její rozmar, bude kňučet nebo fňukat bezdůvodně dál a odpověď mi nedá. To se pak člověk má právo i zlobit nebo ne? 

Sama se v tom teď motám, ale pokusím se tímto článkem dát vám i sobě nějaký nástroj k tomu, jak na kňourání reagovat. Snad se z toho potom snáze dostaneme. 

Zkuste si o tom popovídat

Myslím, že zásada všeho je vědět, proč to vaše dítě dělá a nedomýšlet si nebo ho dokonce obviňovat- tím byste celou situaci jen zhoršili. Zeptejte se, proč kňourá. Nebojte se říct všechno, třeba i to, že si myslíte, že to dělá jen proto, aby jste si ho všímali. Dítě jedná často spontánně, dokáže se vám otevřít a říci, co ho trápí. 

Někdy se do toho rodičům ale moc nechce. Je pro ně těžké poslechnout si pravdu, protože třeba “Ty si mě nevšímáš.” nebo “Ty už mě nemáš rád.”, může hodně zabolet. Ale nebojte se, tahle bolest rychle pomine. Vždycky je dobré vědět, jak na tom jste a s “náplastmi pochopení” se duše vašeho dítěte rychle zahojí. 

Nemají hlad nebo žízeň?

Někdy se stává, že děti už ani nevnímají, že kňourají. Zvykly si takto se chovat, když mají hlad, žízeň, jsou unavení nebo otrávení. Vysvětlete jim, že vám i o těchto pocitech musí říct. Dejte jim, co potřebují a zkuste zabezpečit, aby se daná situace už neopakovala. 

Nechte je si svůj hlas poslechnout

Ale, co když pro to nemají žádný podobný smysluplný důvod? Pak se jim pokuste situaci přiblížit ze svého pohledu: nahrajte je a pusťte jim jejich kňouravý nebo ufňukaný projev. Můžete je i občas napodobit, aby viděly, jak nepříjemné to pro vás je s nimi potom povídat nebo jim i rozumět. Nezapomeňte jim však vysvětlit, že to děláte proto, aby se mohli naučit to změnit, a ne proto, aby se cítili špatně. Tohle by na některé z nich určit mohlo zabrat. 

Naveďte je hrou nebo pochvalou

“Já tomu kňourání vůbec nerozumím. Copak je s tvým hlasem? Kam se asi ztratil? Můžeme se po něm poohlédnout..”

“Líbí se mi, když mluvíš tak, že je ti rozumět.”

“Když budeš hezky mluvit, ráda ti hned pomůžu.” 

Korunku za kňourání

Jedna kamarádka mi dokonce vyprávěla, že když její syn (už je mu více jak 5 let) takhle kňoural, vždycky musel odevzdat jednu korunu z kasičky do skleničky. Nejdřív mi to přišlo hrozně necitlivé, ale když jsem byla sama svědkem toho, že jeho kňourání opravdu neznamenalo nic víc než “jak upoutat maminky pozornost”, nebyl to nakonec tak hrozný nápad. Navíc, když dítě potom vidí, jak se sklenice plní- tedy jak uplakané je, má tu správnou motivaci se nad svým chováním zamyslet a změnit ho. 

Odměňujte

Samozřejmě stejně jako trest (zaplatit korunku za kňourání) je může dobře motivovat i odměna. Sami dobře víte, co na vaše dítě platí, nebojte se toho využít. 

Věnujte se jim

Píšu to pořád a všude. Buďte co nejvíce se svými dětmi. Nemyslete si, pro mě je taky těžké někdy ten čas najít, ale věřte, že je to nutnost! Ujistěte se, že opravdu se svými dětmi jste - nekoukáte u toho na televizi, nehrajete si s telefonem, nevaříte nebo nepřemýšlíte zrovna nad ničím jiným. Věnujte jim aspoň hodinku svého času denně a snažte se naslouchat tomu, co je trápí. 

Nekňourejte ani vy

Dítě se učí nápodobou, je tedy možné, že někdy kňouráme nebo fňukáte i my rodiče. Děti se snaží být nám co nejvíce podobné, jsme jejich vzor. Dejte pozor na to, co všechno od vás okoukaly, a pokud přijdete na to, že je to právě to, co ani na sobě nemáte rádi, zkuste se takovému chování vyhnout nebo dětem alespoň vysvětlit, proč se takhle chováte. 

Kňourání bývá často znakem frustrace. Zkuste zjistit, co vašemu dítěti chybí. Nezkoušejte je ignorovat, jinak se situace mnohdy ještě zhorší a na řadu přijde pláč. Naopak se snažte vaše dítě chválit za pěkný projev a klidně ho i odměňte, když mu to tak půjde třeba celý den. 

A to by bylo, abychom to nezvládli!

Dee Autor Dee