Tvarohové noky s jahodovou omáčkou a meduňkou

Úvodní stránkaTvarohové noky s jahodovou omáčkou a meduňkou
Sezona sladkých a šťavnatých jahod se blíží - je třeba být připraven! U nás zatím přípravy probíhají tak, že vyklízíme mrazák a konzumujeme loňské zásoby od babičky… Ty se hodí na tepelnou úpravu, ale až vypukne ta pravá chvíle, kdy ani nebudete stačit jahody sklízet a jíst, jistě se vám bude hodit tento recept. Tvarohové noky lze servírovat jako hlavní chod či dezert. Díky krupici jsou noky krásně nadýchané a lehké. Skvěle se tedy doplňují s jahodovou omáčkou.

Ingredience

(pro 2 osoby) 1 kostku tvarohu (v celofánu) 5 lžic dětské krupičky 1 vejce hrubá mouka pro jednodušší tvoření noků snítky meduňky

Na omáčku

0, 75 kg jahod 4 lžíce třtinového cukru (záleží na sladkosti jahod) (1 lžíce solamylu na zahuštění)

Na dozdobení

100g tvarohu 1 lžíce javorového sirupu

Postup

  1. V míse smícháme kostku tvarohu, dětskou krupičku a vejce.
  2. Hněteme, dokud se těsto nespojí.
  3. Těsto dáme asi na půl hodiny odpočinout do lednice, aby krupička nabobtnala.
  4. Mezitím pokrájíme jahody a lehce s cukrem povaříme nebo raději jen prohřejeme, aby v nich zůstalo co nejvíce vitamínů.
  5. Chcete-li omáčku hustší, vařte delší dobu, jahody více rozmačkejte. Případně zahustěte lžící solamylu rozmíchaného s částí omáčky.
  6. Těsto tvarujte v dlaních poprášených hrubou moukou do malých kuliček.
  7. Noky vhodíme do vroucí osolené vody. Vaříme přibližně 5 minut. Čas záleží na velikosti noků. Jakmile vyplavou na povrch, jsou hotové.
  8. Servírujeme noky přelité omáčkou, přidáme pár lžiček tvarohu a dozdobíme meduňkou, která je chuťově podobná mátě, avšak jemnější a má příjemné citronové aroma. Jídlo skvěle doplní a jeho sladkost osvěží.
Tvarohové noky s jahodovou omáčkou a meduňkou

O jahodách

Jahody obsahují vysoké množství vitamínu C - podobné jako pomeranče a citrony. Jahody mají oproti jinému ovoci menší množství přírodních cukrů a dále snadno stravitelnou vlákninu. Díky své příjemné chuti a výraznému aroma jsou oblíbené po celém světě, již od dob středověku, i když o jejich rozšíření a slávu se postaral až zahradník Ludvíka XV. U nás se ve větší míře pěstují přibližně až od 19. století.
Lenka Autor Lenka