Počkej, prosím, moje malá.

Úvodní stránkaPočkej, prosím, moje malá.
28.listopad 2014 od Dee v rubrikách Nové články, O dětech
štítky děti, mateřství, Výchova
Někdo by si možná řekl, dělá s dětmi, ta má trpělivosti. Jooo, divili byste se! Někdy je to opravdu velmi těžké, zvlášť, když zrovna "pracujete" s takovým ďáblíkem, jakým umí být má dcera. (Teď vidím celý zbytek rodiny, jak kroutí hlavou - naše Zlatíčko přeci NENÍ žádný ďáblík! Tak tady budu mít poslední slovo já - ale JE!)

Je to malý drak!

Pamatuji si, jak jsem jako těhotná slýchávala, že pokud budu klidná a vyrovnaná v těhotenství, bude i můj potomek klidný a vyrovnaný. Takže jsem nenechala nic náhodě: cvičila jsem jógu, chodila jsem s manželem a pejskem na procházky, usínala před jedenáctou a učila se odpočívat. A jaký je můj potomek? Rodino, přiznejme si to, je to malý drak! Neposedí, nepostojí, stále něco vymýšlí, a když se jí nedaří dosáhnout svého, dojde i na fňukání nebo v našem případě "houkání". Tímto jedinečným zvukem naše dcera skvěle zmapuje, kdo z rodiny vydrží odolávat a kdo ne. Pak přidá to nejroztomilejší "Pojď!" a JSTE JEJÍ. Doma tedy ne, ale jakmile se objeví v prostředí či podmínkách, kde to funguje, sovičku už od houkání nezastaví vůbec nic.

Mamiii, tatiiiii

Pořád jsem přemýšlela, proč to dělá. Proč na nás houká? Možná chce jen upoutat pozornost a nebo nám chce něco říct. Kolikrát stojí, ukazuje na jednu věc a dožaduje se svého. Teď s prvními slůvky, se situace zdá být jednodušší. Houkání vystŕídalo opakování jednoho slova. Momentálně vede mamiiii, k mému občasnému potěšení je střídáno slovem tatiiiii. Nejdřív to jen zlehka vysloví, pak ale záhy přidá na hlasitosti a já už jen pozoruji své nohy, jak vyrazí kupředu a dříve než velmi pomalý mozek promyslí, jak se situací naložit, už mé ruce podávají to, co si holčička přála. Ale to jsem neměla! Jak z toho ven? Moudré knihy pracví: základem je naučit děti trpělivosti. Naučit je počkat než přinesete večeři, doděláte čaj, než dojedete domů nebo než dostanete v restauraci jídlo. Jen si třeba představte, že vám potom již nikdo nebude skákat do řeči. To zní přeci skvěle, nemyslíte? Poznala jsem maminku, která tohle dokázala. Má dvojčata, a jakmile jedna z jejích dcer překřikovala druhou nebo se jen snažila skákat mamince do řeči, zaslechla jsem důrazné: "Počkej, prosím, moje malá!" a hle, ono to fungovalo! Ze začátku je to samozřejmě o vaší vůli a vaší trpělivosti, ale jakmile tohle vy i vaše dítě dokážete, nebude již třeba řešit žádné stavy podrážděnosti nebo pláče či fňukání.

Pravidla v rodině

Nemyslete si, i pro mě je to těžký úkol. Ale pokud se nám podaří, že se naše ratolest nakonec i sama při čekání zabaví, budeme určitě spokojené maminky. Myslím si totiž, že pokud jsou v rodině přesně určená pravidla a batole je zná, společný život se odehrává v jistě harmoničtějším prostředí, což jistě blahodárně přispívá k celkovému rodinnému štěstí, nemyslíte? Tedy nezapomeňte. Trpělivost růže přináší. ... A neříkejte, že se vám růže alespooň nelíbí. Já květiny miluji!
Dee Autor Dee