Mýty a fakta rivality Pardubic a Hradce Králové

Úvodní stránkaMýty a fakta rivality Pardubic a Hradce Králové
11.prosinec 2014 od Radush v rubrikách Hobby a zahrada, Nové články, Sport
štítky Metropole, Životní styl
O vzájemné rivalitě obou východočeských měst se tradují pověsti už takřka od nepaměti. Zřejmě není přehnané tvrzení, že stěží bychom pohledali v naší zemi někoho, kdo alespoň jednou neslyšel, jak nesmiřitelné vztahy zde panují. Ale nejsou to jen legendy přitažené za vlasy? Jaká je skutečnost? A co o tom soudí obyvatelé zmíněných měst? Pojďme si teď na realitu společně posvítit. V každém z východočeských měst žije necelých sto tisíc obyvatel. Obě se tak vměstnají do první desítky těch v České republice nejlidnatějších. Hradec Králové v tomto srovnání skončil s více než 92 tisíci občanů na devátém místě a Pardubice s necelými 90 tisíci hned následují. Z uvedeného vyplývá, že se při případné vzájemné válce tedy Hradec bude těšit početní výhodě. Mají se proto Perníkáři, jak je láskyplně nazývají severní sousedé, čeho bát? Anebo mají proti Mechovákům, jak jim důvěrné oslovení oplácí, nějakého geniálního vojevůdce, který nepříznivý početní předpoklad zvrátí a nakloní štěstíčko jižním směrem? Mírnější povahy můžeme hned uklidnit, na ostří nože se zde nepůjde. I když vyhrocená atmosféra při derby v hokeji v některých ohledech výjimečný stav připomíná, hranice nejsou obehnány ostnatými dráty a přeběhlíci hrdlem nepropadají. Naopak mezi městy panuje čilý ruch. Spojovací rychlostní silnice patří mezi nejrušnější v zemi, vlakové spojení probíhá minimálně každou hodinu a o počtu autobusů, které křižují silnice sem i tam, ani nemluvě. I když možná ne příliš nahlas někteří obyvatelé obou měst připouští, že nalezli práci u svých sousedů. Ano, to je nezpochybnitelná výhoda, kterou blízkost nabízí. Dvakrát tak větší pracovní trh dává logicky naději na získání vhodného pracovního místa. Nejenom dospělí však spěchají chytit svůj ranní spoj, nádražní halou probíhají na tentýž vlak nebo autobus i studenti, kteří se takto denně dopravují ke studiu svého vysněného oboru. Je tedy něco, co by mělo idylickému soužití bránit? Pojďme se zeptat, přímo do ruchu místních ulic. Předem však upozorníme, že najít někoho, kdo by se chtěl k této otázce veřejně vyjádřit je úkol těžký. Spěchající paní, kterou jsme zastavili s otázkou, co si myslí o Hradci Králové, se nejprve nervózně rozhlíží okolo. V duchu jí možná zní: „Jak jen to říct“? „A neprochází okolo zrovna nějaký Mechovák?“ Pak se odhodlá a při slibu naprosté anonymity promluví. „Hradec Králové byl v minulosti před Pardubicemi upřednostňován, byl krajským městem. Za komunistické vlády dostával větší finanční dotace a Pardubice se vedle něj nemohly rozvíjet“.  Zřejmě pod vlivem vyřčených faktů si paní dodá odvahy a na dodržení prvotního požadavku na zachování anonymity nakonec netrvá. My tímto paní Lidmile Komárkové děkujeme za zprostředkování jejího pardubického pohledu. V hradeckých ulicích nám ochotně poskytla rozhovor slečna Renata Černilovská, která ve zdejším prostředí prožila svůj celý dosavadní život. Na otázku, jaký vztah má k Pardubicím, bez váhání odpoví: „Víte, oni vůbec neumí řídit, jsou postrachem silnic. Jsou totiž z vesnice a tak na městskou dopravu třeba u nás nejsou zvyklí. Navíc mi vadí pardubická namyšlenost na ten jejich hokej. Ale podívejte se na tabulku, vždyť náš tým je teď pohodlně válcuje.“ Je nám nyní jasné, že jsme narazili na poctivou hokejovou fanynku a v tomhle sportu jde skutečně všechen žert mezi městy stranou. Opatrně proto zkoušíme ukončit náš rozhovor, a jak novinářská čest velí, neutrálně z tématu vybruslit zatímco rozohněná slečna Renata výhružně zdvihá pěst jižním směrem. A jaké objektivní závěry lze k celému tématu tedy udělat? Odpověď bude možná překvapivá, záleží totiž na tom, s kým se bavíte. Tak víte, co? Přijďte se sem pobavit osobně a uvidíte sami.
Radush Autor Radush