Kunětická hora je dominantou Polabí

Úvodní stránkaKunětická hora je dominantou Polabí
9.prosinec 2014 od Radush v rubrikách Kultura, Nové články
štítky Česko, Cestování, Cyklo, Tip na víkend
Při pohledu na mapu Polabí musí každého zákonitě napadnout: „Pane jo, to je ale placka“. I zdejší domorodec tomu přitakává a ve chvíli, kdy rodnou placku opustí a zdolává kdekoli metry stoupáním vzhůru, často překvapeně zjistí, že rovinka není všude samozřejmostí. Mnohdy se s vděkem ke své domovině vrací zpět. Aby však ani Pardubáci neztratili kontakt s realitou, příroda na ně pamatovala a vyčarovala jim poblíž rodného města kopec. Tedy pozor, není to ledajaký kopec, je to ve zdejších poměrech přímo hora, která se navíc pyšní jménem Kunětická. Místní jí však neřeknou jinak než Kuňka. Jak se ale ve zdejším prostředí vzala? Jaké se k ní pojí historické souvislosti? A čím vším je důležitá dodnes? Toto jsou všechno otázky, na které budeme hledat odpovědi v průběhu následujících řádků. Kuňka vznikla ve třetihorách sopečnou činností a z největší části je tvořena znělcem. Ten využívali již lidé během pravěkého osídlení k výrobě různých předmětů. Ze zdejšího kamene si také budovali své skromné chýše. Později hornina posloužila ke stavbě kamenných domů a cest středověkých Pardubic. Počátky osídlení Kunětické hory sahají až do poloviny 14. století. Postupně zde byl vybudován hrad, který v 15. století během husitských válek sloužil jako základna pro Diviše Bořka z Miletínka. Od roku 1491 se stal majetkem slavného rodu Pernštejnů, který hrad zásadním způsobem přebudoval a rozšířil. Zintenzivnila se tu však také těžba kamene, což dospělo až k zásadní přeměně vzhledu jižní stěny. Od 16. století význam samotného hradu upadal a na jeho „podlomeném zdraví“ se negativně podepsaly i výboje švédských vojáku během třicetileté války, kteří hrad i dobyli. Až do začátku 20. století se na Kunětické hoře těžil kámen skutečně masivním způsobem. Kvůli této činnosti došlo dokonce ke zhroucení celé západní a jihozápadní části hradu přímo do lomu.
Kunětická hora
Z obavy o narušenou statiku zbývajících částí hradu se zdvihla vlna protestů. Mnoho místních spolků i jedinců vyvíjelo iniciativu za zrušení těžby. Jejich snaha nakonec slavila úspěch až v roce 1919, kdy Kunětickou horu zakoupil pardubický muzejní spolek. Od té doby se zde již kámen netěží a naopak došlo k výrazným úpravám poničeného hradu. Přestávkou v tomto idylickém období byla 70. léta, kdy byl hrad z důvodu špatného stavu pro veřejnost uzavřen. Od roku 1993 se věnují prostředky na rekonstrukci hradu systematicky a návštěvníkům jsou zde dveře otevřeny. Na Kuňce se kromě prohlídek hradu konají také svatební obřady, divadelní vystoupení a celá řada festivalů. Hrad však slouží především jako oblíbený cíl víkendových výletů pro obyvatele blízkých Pardubic. Někteří z nich sem míří na kole, ale v podhradí můžete narazit i na bruslaře. Ti ke své cestě mohou využít i poměrně nedávno postavenou stezku táhnoucí se podél břehu Labe, blízkými vesničkami a poli až přímo ke Kuňce. Na parkovišti, které slouží jako výchozí bod k samotnému hradu, můžete také zahlédnout i automobily s hradeckými značkami. Že by se snad zde na Kuňce podepisovala mírová smlouva mezi těmito východočeskými městy? Anebo jsou pověsti o jejich rivalitě pouze legendami a pravda je někde jinde? Přijeďte se podívat, pobuďte a udělejte si čas i na další východočeské památky. Uvidíte sami!
Radush Autor Radush