Kontaktní čočky změnily pohled na svět milionům lidí

Úvodní stránkaKontaktní čočky změnily pohled na svět milionům lidí
29.listopad 2014 od Radush v rubrikách GigaTech, Nové články
štítky Vzhled, Zdraví
Možná patříte mezi šťastnější z nás a máte zrak ostříže. Těšíte se tak úžasné výhodě. Existuje však mnoho ostatních, kdo denně řeší otázku, jak své vidění vylepšit. Možností ke zvážení je hned několik. Zmínit můžeme dioptrické brýle, speciální operaci anebo třeba kontaktní čočky. Zejména poslední uvedená varianta má pro Čechy zvláštní nádech. Víte totiž, že jejich vynálezcem byl Čech Otto Wichterle? Mimochodem uhádnete, jaké další vynálezy jsou z jeho dílny? Napadlo vás, jakou odměnu musel zákonitě za tento celosvětově úspěšný produkt získat? Jaké pozornosti se musel těšit? Ale co když je to trochu jinak? Pojďme se nyní společně do těchto faktů zahloubat. Profesor Wichterle se narodil v roce 1913 v Prostějově do bohaté rodiny podnikatelů. V mládí ho sužovaly časté zdravotní problémy, přesto však již od nástupu do školních lavic začal svou inteligencí mezi svými vrstevníky vynikat. V roce 1931 se při přechodu na vysokou školu přihlásil na fakultu Chemicko – technologického inženýrství ČVUT. V posledním ročníku se vedoucím jeho diplomové práce stal profesor Emil Votoček, který byl zároveň tvůrcem českého chemického názvosloví. Od roku 1936 přijal Otto Wichterle nabídku profesora Votočka na místo docenta, kde působil až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. V době druhé světové války působil ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa ve Zlíně. Právě zde po sérii pokusů úspěšně vyvinul silonové vlákno, ze kterého jsou dodnes vyráběny dámské silonové punčochy a ponožky. Krátce po válce se vrátil zpět do Prahy. Zde se významnou měrou zasadil o znovu otevření své původní vysoké školy, kde setrval až do roku 1958. Tehdy byl nucen po tlaku komunistického vedení ze školy odejít. Své další kroky směřoval do Československé akademie věd (ČSAV), v níž panovalo v té době svobodnější prostředí. Stal se tu ředitelem Ústavu makromolekulární chemie. Tuto funkci, během níž přišel na celou řadu významných objevů, vykonával až do roku 1969, kdy byl jako signatář 2000 slov odvolán. Nejdůležitější vynález, který Otto Wichterle světu přinesl, jsou již zmíněné gelové kontaktní čočky. Ty se profesorovi podařilo vyvinout v roce 1961 na zařízení, které si sestavil doma z dětské stavebnice Merkur za použití dynama z jízdního kola a poté i motorku z gramofonu. Dnes již legendární přístroj „čočkostroj“ se skládal z několika unašečů a odlévacích forem. V průběhu následujících let spolu se zdokonalením výroby a kvality zájem o čočky především v zahraničí prudce stoupal. V roce 1965 ČSAV podepsala licenční smlouvu s americkou společností, která se o rok později přejmenovala na Bausch & Lomb. Ta patří dodnes mezi nejúspěšnější výrobce kontaktních čoček.
čočkostroj, foto: Wikipedia
V roce 1971 bylo uděleno povolení prodávat čočky na americkém trhu. Zároveň s tímto krokem však docházelo ze strany dalších amerických firem ve stále větší míře k obcházení patentů, jež si profesor Wichterle na své vynálezy obstaral. V následných soudních sporech, které vedla firma Bausch & Lomb, šlo o prokázání skutečnosti, že původním vynálezcem je profesor Wichterle. Ten se však jako signatář zmíněných 2000 slov kvůli zákazu k vycestování z Československa nemohl soudu dlouhou dobu účastnit. Celý proces se táhl zhruba dva roky. Komunistické funkcionáře děsila představa, že by soud americká firma mohla prohrát a Československo by se spolu s ní muselo podílet na ohromných soudních výdajích. Úřady se proto ještě před koncem řízení rozhodly práv vzdát za poměrně nízký peníz. Wichterle nakonec potřebné povolení k cestě do USA získal a během několika dnů u federálního soudu své patenty obhájil. Tím, kdo tak nakonec z úspěchů u soudu profitoval, byla americká firma, nikoli však už Československo, ani profesor Wichterle.
Radush Autor Radush