Karpova metoda uspávání dětí

Úvodní stránkaKarpova metoda uspávání dětí
30.leden 2016 od Radush v rubrikách Nové články, O dětech
štítky děti, mateřství
Přinesli jste si domů z porodnice malé miminko, často plakalo a vy jste nemohli přijít na to, jak ho uklidnit? Že toto není váš případ, ale znáte někoho, koho to potkalo? Nebo děťátko teprve čekáte a děsí vás strašení okolí o tom, jak dlouho se pravděpodobně po jeho porodu nevyspíte? Co byste řekli na to, kdyby vám dal někdo cennou radu, jak těmto děsivým scénářům předejít? Že na nic takového nevěříte? Pojďme se zkusit společně tomuto dětskému neklidu podívat na zoubek, třeba vás přesvědčíme o opaku.
Nejšťastnější miminko v okolí
Dovolte nám představit metodu, se kterou přišel americký pediatr Harvey Karp. Ten uvedl vlastní teorií, proč děti v prvních měsících často trápí zdánlivě neutišitelný pláč, který je noční můrou všech novopečených rodičů. Příčinou má být tzv. chybějící čtvrtý trimestr, který by za ideálních podmínek měla miminka absolvovat ještě v děloze. Nicméně, aby děťátka bylo možné porodit a nebyla přitom příliš velká (a lépe tak prošla porodními cestami), rozhodla příroda o jejich příchodu na svět o tři (až čtyři) měsíce dříve. Rodí se tedy ještě “nedopečená” a prostředí bříška jim schází. Z důvodu souvisejícím s tímto steskem provází jejich příchod na svět nezřídka pláč. Doktor Karp proto navrhuje, že pokud se jim pokusíme podmínky v děloze přiblížit, budou dítka spokojená a klidná. Za tímto účelem přišel s naprosto konkrétními kroky, které je k utišení potřeba udělat. Musí následovat v předem stanovém pořadí a je nutné počítat s tím, že ne na každé miminko zaberou hned od začátku Jak však praví staré moudro: “trpělivost růže přináší”. A jaké že body to jsou? Nazývá je pěti zásadami:
  • Zavinování - těsné zabalení
  • Bok/bříško - pokládání děťátka na bok nebo bříško
  • Ššš - hlasitý bílý šum
  • Houpání - rytmický houpavý pohyb
  • Sání - sání čehokoli, od prsu po prst či dudlík
Tyto body detailně popisuje ve své knize Nejšťastnější miminko v okolí. Pojďme nyní společně do této knihy nahlédnout. Zavinování - metoda známá již dlouhé roky, která se těšila v různých obdobích odlišné oblibě. V současné době novopečené maminky tomuto kroku naučí pravděpodobně již v porodnici. Zde se k zavinování používají nejčastěji obyčejné pleny přehnuté do tvaru trojúhelníku. Do něj se miminko položí a přes ramínka něžně obtočí, přičemž nožičky zůstávají volné. Ponechat nožky volně je důležité, jelikož jejich pohyb podporuje správnou peristaltiku střev. Miminka tak nemáchají ručičkami ve vzduchu. Jak se pediatři shodují, dítko v tomto věku ještě neví, že ručky jsou jeho a jejich pohyb je často ruší. Zavinutím se tomu elegantně předchází. Bok/bříško - uložením zavinutého děťátka do polohy na boku nebo bříšku se simuluje poloha, v níž bylo miminko v děloze. Před narozením nikdy dítko neleželo na zádech, je to pro něj nezvyklé. Navíc tato poloha zamezuje pocitu volného pádu, který miminka v několika prvních měsících mají a zabraňuje spuštění tzv. Mooorova (úlekového) reflexu. Ššš - hlasitý bílý šum miminku připomíná zvuky, které slýchalo v děloze - tedy zvuk proudící krve, střev, žaludku a tlukoucího srdce. Je na ně z tohoto prostředí zvyklé a proto, když slyší bílý šum (pro něj tak důvěrně známý tón), spouští se u něj tišící reflex. Mezi přístroje, jenž napodobují tyto zvuky, patří fén, vysavač, myčka na nádobí či jen šepot vydávaný člověkem - notoricky známé pšššššt. Oblíbené a ne tak energeticky náročné mohou být tyto zvuky nahrané na CD. Houpání - v těhotenství bylo miminko v děloze v neustálém pohybu. Hýbalo se v rytmu pohybu jeho matky, ale také samo pohyby v plodové vodě. Napodobování tohoto prostředí opět miminku připomíná tolik známé prostředí a uklidňuje ho. Třesení dítkem by mělo však být pouze jemné a drobné - podobné tomu, když nesete puding. Lze také použít různá dětská houpátka či šátky k nošení dětí. Sání - děti jednoznačně uklidňuje a zároveň do určité míry potlačuje pocit hladu. Navíc opět simuluje prostředí v děloze, jelikož i tam si miminko mohlo neustále strkat prstíky do pusy. Po narození mu lze nabídnout prs, prst nebo třeba dudlík. Lékaři ale často doporučují učit miminka na dudlík až po šestinedělí, kdy již mají dostatečně vyvinutý sací smysl a nebude tak ohrožena jeho schopnost sát mléko z prsu. Harvey Karp odhaduje, že tento “uklidňující koktejl” složený z výše uvedených 5 tišících zásad funguje na zhruba 95% neklidných dítek a to nejčastěji do věku 3 až 4 měsíců dítěte. V samotném závěru knihy také vysvětluje, jak tyto jednotlivé kroky z návyků, jež si děťátko pravděpodobně udělá, odstranit. Kniha je napsána velmi poutavě, obsahuje značné množství příkladů ze života a na sociální síti Youtube je možné dohledat i názorná videa. V případě, že by vás kniha zaujala a slavila právě u vašeho dítka úspěchy, možná uvítáte, že doktor Karp vydal i druhý díl s názvem Nejšťastnější batole v okolí a díl třetí s titulem Nejšťastnější děťátko v okolí. Knihy provází většinově pozitivní reakce rodičů, jenž tyto postupy vyzkoušeli. Můžete se nechat inspirovat i vy a uvidíte :-)
Radush Autor Radush