Jeruzalém - město hned třikrát svaté

Úvodní stránkaJeruzalém - město hned třikrát svaté
24.leden 2016 od Radush v rubrikách Cestování, Nové články
štítky Cestování, Metropole, Zahraničí
Milí cestovatelé, tématem dnešního článku bude hotová výletnická lahůdka. Posvítíme si totiž na významný bod hned tří světových náboženství. Město třikrát svaté, Davidovo město nebo zkrátka Jeruzalém - to vše jsou názvy pro místo, které je z náboženského hlediska pro Židy a křesťany tím nejdůležitějším, zatímco v muslimském chápání zaujímá hned příčku třetí. Máváte rukou, že tahle destinace není pro vás, že nepatříte k žádné z těchto skupin? Nenechte se zmýlit, byla by to chyba. Dovolte nám naopak během několika následujících řádků nastínit, že i běžnému našinci, který odpovídá většinovému profilu české společnosti vírou nepolíbené, má mnohé co nabídnout. Držte si klobouky, začneme pěkně od podlahy, tedy historií a že dějiny tohoto města byly pěkný “fičák”, pochopíme už při letmém pohledu. Snad o žádné jiné město se totiž nesvedlo více bojů než právě o Jeruzalém. Však posuďte sami. Jeruzalém byl ve své historii 2 krát takřka zcela zničen, 23 krát obléhán, 52 krát napaden a 44 krát dobyt. Působivé, že? V čem tedy spočívá jeho kouzlo a neodolatelnost, kterou neztratil ani dnes? Proč právě tohle místo je to, co mnozí chtěli a chtějí stále ovládat? A co může nabídnout v současnosti? To a mnohé další jsou otázky, na které se nyní společně pokusíme hledat odpověď. A že u toho nuda nebude, vám můžeme slíbit už teď. Založení Jeruzaléma ve 4. tisíciletí před naším letopočtem činí z města jedno z nejstarších na světě. Začněme tím, je to nikým nezpochybňovaný fakt a pro nás dobrý úvod. Pojďme se ale nyní podívat na odpověď na otázku zapeklitou skoro stejně, jako je ta, zda bylo dříve vejce nebo slepice? Zdá se totiž, že rozřešení není vůbec jednoduché. Zeptáte - li se tamnějších obyvatel, dostane se vám ujištění, že přeci Židé …. nebo naopak zcela určitě Palestinci. Zvláštní že? Jak je to možné? Nu zkrátka, záleží na tom, koho se zrovna ptáte. Nárok na prvenství si totiž dělá skoro každý. A o čem že hovoří historické prameny? Největší počet odborníků se přiklání k variantě, že původními osadníky byli Kenaanci. Jejich kultura následně zanikla s příchodem dvou nových kmenů. Těmi byli Pelištějci (odtud název pro dnešní Palestince), kteří přišli z moře přibližně okolo roku 1200 před naším letopočtem. A dalšími byli hebrejské kmeny, jenž sem dorazily přibližně ve stejné době. Ty se tehdy spojily a vytvořily územní jednotku zvanou Izrael, kde vládl postupně Saul, následoval král David a také Šalamoun. Posledně jmenovaný nechal ve vyhlášeném hlavním městě Jeruzalémě vystavět tzv. první židovský Chrám. Ten sice o několik století později zbořili při dobytí města Babyloňané, ale ani oni zde nezakotvili na dlouho a po jejich nuceném odchodu se Židé mohli vrátit zpět do země. Historie se takřka opakovala, když v Jeruzalémě na tomtéž místě v 6. století vybudovali nový (druhý) Chrám. Pro účely tohoto článku pak postačí, když si řekneme, že v následujících letech se jeruzalémští páni střídali jako postavičky na staroměstském orloji. A vlastně stejně tak by se nám kompletním výčtem i zatočila hlava. Jejich střídání proto stopneme až u příchodu Římanů. Ti tedy město, jak už bývalo tehdy dobrým zvykem, také dobyli. Zavedli zde vysoké daně, prosazovali římskou kulturu a rovněž vlastní pojetí spravedlnosti, což se mezi většinovým židovským obyvatelstvem nesetkávalo s nadšením. Do právě této neklidné atmosféry se následně narodil Ježíš Kristus, jehož životní příběh by vydal minimálně na další samostatný článek nebo chcete - li rovnou na Nový zákon Bible. Předpokládejme však, že jeho základní osu jako obyvatelé Evropy vystavěné na křesťanských základech alespoň povrchně všichni známe a pojďme proto dál. Vraťme se zpět do víru blízkovýchodních dějin. Zmíněná nespokojenost mezi Židy byla příčinou střetů s římskými pány města. Celá situace vyvrcholila tím, že Římané město zničili a spolu s ním i druhý Chrám. Na troskách Jeruzaléma pak zbudovali nové město, do kterého měli Židé vstup zakázán. Na místech spjatých s Ježíšem Kristem vyrostly v téže době první křesťanské svatyně. Jmenovat za všechny můžeme třeba hned tu nejvýznamnější, kterou je původní bazilika Božího hrobu. Jak již název napovídá, jedná se o místo posledního odpočinku Ježíše Krista a dle legend také místo (kopec Golgota), kde byl ukřižován.
bazilika Božího hrobu
V 7. století přichází na blízkovýchodní scénu prorok Muhammad, který stál u zrodu dnešního světově rozšířeného náboženství zvaného islám. Jeho následovník chalífa Omar spolu se svými vojsky Jeruzalém dobyl. A protože tato víra uznává mimo jiné starozákonní postavy Abraháma, Adama, Mojžíše, krále Davida či Šalamouna, jejichž život je spjat s touto oblastí, začali i oni pokládat Jeruzalém za své svaté město. Jak praví Korán, právě zde se totiž, prorok Muhammad při tzv. Noční cestě vznesl k nebesům. Jenže co čert nechtěl …, bylo to na témže místě, kde kdysi stával první Chrám zničený Babylóňany i druhý Chrám rozbořený Římany a kde se rovněž podle pověstí chystal Abraham obětovat svého syna Izáka. Právě zde, a ani o píď vedle, tak vystavěli muslimové dvě veledůležité mešity, jenž jsou dodnes známé pod názvem Skalní chrám a al - Aksá. Z druhého Chrámu se do dnešních dní zachovala pouze Západní zeď, častěji spíše známá jako Zeď nářků, jenž je nejsvatějším židovským místem. To se tak nachází v nejtěsnější blízkosti obou tolik ceněných mešit. A co by kamenem odtud dohodil, leží i bazilika Božího hrobu.
Zeď nářků
A právě tím jsme se dostali k jádru pudla. Získáváme tak totiž odpověď na otázky z úvodu tohoto článku. Klíčový význam pro všechny tři víry, zdejší existence jejich důležitých svatyní, přítomnost vyznavačů jednotlivých náboženství a také jejich kultur, jazyků či třeba kuchyní, dělá z Jeruzaléma úchvatné místo lákající svou pestrobarevností prakticky ve všech ohledech. Je zároveň tím důvodem, proč se o Jeruzalém vedli, vedou a pravděpodobně i povedou spory. A také je důvodem, proč se zde jako turista rozhodně nudit nebudete.
al Aksá
V příštích článcích se podíváme jednotlivým jeruzalémským památkám na zoubek, respektive na kamínek :-) A že nebudeme vědět, kam skoro skočit dřív, to rozhodně slibujeme. Ale budeme - li postupovat kousek po kousku, uličku po uličce a stavbu po stavbě, určitě to zvládneme. Tedy co říci závěrem? Vydejte se na tuto expedici s námi a vězte, že lepší pozvánku vám málokteré světové město může nabídnout.
Radush Autor Radush