Jak jsem dostala tři zcela výjimečné dary

Úvodní stránkaJak jsem dostala tři zcela výjimečné dary
21.únor 2016 od Dee v rubrikách Nové články, O dětech
štítky Česko, děti, školství, Vánoce
Asi tušíte, že práce učitele není zrovna jednoduchá. Jedna paní v sauně mi řekla, že by to nedělala ani za zlatý prase! “Vždyť máte v každé třídě minimálně jedno dítě se specifickými poruchami učení a k tomu teď navíc ještě přibydou děti ze speciálních škol? Kdo by to dělal a proč?” Tak třeba zrovna já, napadlo mě. Z lásky k dětem a z obdivu k jejich způsobu chápaní a bytí. Baví mě jejich fantazie a všechny nápady, které díky ní vzniknou. Tak třeba teď o Vánocích. I přesto, že nejsem třídní a učím na této škole jen krátce, měla jsem to štěstí, že jsem byla obdarována hned třemi zcela výjimečnými dárky. Jako první jsem dostala korálkové náušnice, ale pozor ne od jedné holčičky, ale hned od dvou! Každá mi prý vyrobila jednu, čemuž se mi nechce díky jejich vzhledu moc věřit, takže jen doufám, že té mamince, které chybí ve šperkovnici, moc neschází. Dítě to je dobro, čistá duše, která na svém začátku myslí všechno dobře. Reaguje ve většině případů na základě svých potřeb a zkušeností, a když mu dáte dobrý vzor a správnou orientaci v prostředí, ve kterém žije, bude z něho dobrý člověk. Tedy alespoň já si to myslím. Čímž jsem ale úplně odběhla od svého druhého dárku, ten byl také velice výjimečný. Dostala jsem ho od té nejzlobivější holky, co tento školní rok učím. Celou dobu žiju v omylu, že jsme si navzájem moc nesedly a ona za mnou poslední den před Vánoci přiběhne: “Paní učitelko, já mám pro vás dárek”! Podává mi trochu pomuchlaný balíček, potom zas zmizí. A že prý jí nevadí, když jej nerozbalím na chodbě, ale až doma. Až tam si všimnu, že balící papír v tomto případě vystřídal nějaký časopis a lepicí páskou se opravdu nešetřilo. A co je uvnitř? Ten nejvíc ušmudlaný plyšový pes, kterého si dokážete představit. Pochází jistojistě z její osobní sbírky a jak je vidět, už si toho hodně zažil. Tak ten je teď můj. A třetí dárek … To jste to dočetli až sem? Tak jsem tentokrát tak nenudila, to mě těší! (Jo, ale kamarádky se nepočítají!) Třetí dárek byl asi ten nejkouzelnější. Dostala jsem ho od romského chlapečka, malého cvrčka, který letos nedostal k Vánocům nic - prý je neslaví, rodina vyznává jinou víru. Dal mi ho asi týden po Vánocích, byl to bílý anděl v celofánu. Nejdřív jsem ho chtěla umluvit, ať si dárek nechá, ale trval na tom, že si ho musím vzít! Malý anděl z keramiky, kterého když jsem otočila, byl na ně nápis: PRO TU NEJLEPŠÍ NOČNÍ. Tak to mě pobavilo! (Prý to byl dárek pro maminku, ale ta už má andělů moc.) Řekněte sami, něco na tom učitelování přeci jen JE, nemyslíte?
Dee Autor Dee