Češi a ateismus jdou ruku v ruce

Úvodní stránkaČeši a ateismus jdou ruku v ruce
3.květen 2016 od Radush v rubrikách Kultura, Nové články
štítky Česko, Životní styl
Jak jste na tom vy a víra? Hlásíte se k některé? Nebo to považujete za přísně soukromou věc a i když v něco věříte, žádnou církev k tomu nepotřebujete? Přemýšleli jste někdy o tom, že počtem “bezvěrců” se vymykáme charakteru Střední Evropy a ve srovnání s okolními zeměmi jsme raritou? Proč je tomu tak a jak hovoří přesná čísla? Pojďme vše spolu zjistit během následujících řádků. Na úvod strohý fakt - Česká republika patří mezi nejateističtější země světa. Důvody proč právě zde vyznává nejméně lidí některé náboženství, jsou předmětem diskuzí mezi odbornou veřejností již dlouhá léta. Názorů se objevuje hned několik, ale obecně se nejčastěji přijímají tyto závěry.
  • V dobách Habsburského císařství se jednalo o jakousi formu vzdoru, jelikož rakouská vládnoucí dynastie byla přísně katolického charakteru a totéž vyžadovala po svých poddaných.
  • A druhý převládající názor je ten, že se komunistickému režimu za 40 let zdejší vlády podařilo svým ateistickým přístupem v Češích víru oslabit.
Dle výzkumu Českého statistického úřadu z roku 2011 se k některé víře přihlásilo pouze 20,8% obyvatel a naopak za ateisty se označilo celkem 34,5% populace. Do skupiny věřících jsou započítáni i ti respondenti, kteří uvedli, že sice věří, ale nehlásí se k žádné z církví. Patrně nepřekvapí, že nejvíce věřících 72% hlásí ke katolické víře, následuje Československá církev evangelická se 7% a trojici nejčastějších uzavírá Církev československá husitská 3%. Velké rozdíly lze vysledovat mezi různými věkovými skupinami a také jednotlivými regiony. Nejvíce věřících se nachází ve věkové skupině 60 a více let, které tvořily dvě pětiny z celkového počtu. Naopak nejméně ve věku 15 až 19 let. Z hlediska regionů lze vyslovit zjednodušující předpoklad. Počet věřících v jednotlivých regionech stoupá směrem od západu k východu. Nejvíce osob bez náboženské víry tak žije v Karlovarském (39,8%), Ústeckém (44,2%) a Libereckém kraji (42,5%). Jedná se o oblasti, ze kterých bylo po 2. světové válce odsunuto německy mluvící obyvatelstvo a následně sem přišli obyvatelé z různých částí země, ze Slovenska, ale i jiných evropských zemí v rámci projektu repatriace. Například v Ústeckém kraji se tak pouze 5% obyvatel hlásí k některé z církví. Opačný trend lze vystopovat na Moravě, kde se nachází největší počet věřících, přičemž nejvíce 37% obyvatel se k některé z církví hlásí ve Zlínském kraji, následovaly kraj Jihomoravský a Vysočina se zhruba ⅓ věřících. Některé z výše uvedených informací potvrzují i údaje Eurobarometru z roku 2010, z nichž vyplývá, že Česká republika je zemí, kde v rámci EU žije nejvíce lidí, kteří se nehlásí k žádné církvi 81%. Následují Švédsko a Estonsko shodně se 79%, poté Francie s 67%. A jak to vypadá za našemi hranicemi? Sousední Polsko patří k zemím s vysokým počtem věřících, z nichž největší část se hlásí k víře katolické. Historicky mohla být volba tohoto vyznání chápána i jako forma vzdoru vůči ruskému pravoslavnému sousedovi, který si často činil na polské území nároky. Katolická víra v sousedním Rakousku a Slovensku je dána hlubokou tradicí. A Německo je rovněž již dlouhá staletí rozděleno na dvě části, z nichž jedna vyznává katolickou a druhá protestanskou víru. Žádná ze zemí však ani zdaleka nedosahuje takového počtu ateistů jako Česká republika. Informace byly převzaty z údajů Českého statistického úřadu a jejich kompletní výčet naleznete na tomto webovém odkazu: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl
Radush Autor Radush