A PROČ, maminko?

Úvodní stránkaA PROČ, maminko?
2.červen 2016 od Dee v rubrikách O dětech
štítky děti, rodiče, mateřství

Ještě nikdy jsem nevysvětlovala tolik slov jako v posledním měsíci, a to jsem učitelka.

Nejčastějším výrazem se stalo zkušeným maminkám již známé slovo PROČ. “Proč” přišlo po “Co to je?” a těsně vyhrává nad “Kam to jedou?” Je to legrace!

A tak si povídáme o tom, proč létají motýli, proč žijí žížaly v zemi, kde bydlí hadi, kam zapadá slunce a kam plujou mraky nebo proč se tak ten nebo onen jmenuje. Nevěřili byste tomu, kam až dětská zvídavost sahá, já např. včera vysvětlovala slovo ELEKTŘINA. Neptejte se jak, ale nakonec ta malá hlavička velkoryse kývla, zaznělo: a-haaaaa a já si jen přála, aby se mě už na nic jiného nezeptala. No, jak byste vysvětlili tříleté holčičce, jak je to s elektřinou- kde vzniká, jak vypadá, odkud se bere? Někdy to jsou to záludné neznámé i pro mě!

Mívám momenty, kdy po dvacátém “proč” už mám na jazyku: “Pro slepičí kvoč!”, ale rozhodla jsem se, že tohle dělat nebudu! NEBUDU ODBÝVAT mou princeznu LŽÍ! Dobře si uvědomuji, že ona si již většinu věcí dokáže vybavit, a tak jak mám příležitost, tak to do ní cpu a soukám - ať objevuje svět! Už jí nestačí, že tohle je máma, táta, pití, kolo, ... chce víc a nepřestává ptát.

Zároveň je mi však jasné, že tohle období může být také velice otravné, zvláště pak v případech, kdy se dotazování stává víc hrou na to, “kdy už to máma nebo táta vzdá”, než výše zmíněným objevováním světa.

Jak tedy nejlépe zareagovat?

  • Odpovídejte jednoduše.
  • Nesnažte se odpovědi vyhnout.
  • Pokud ji neznáte, nebojte se říci to nahlas. 
  • Pokuste se najít řešení, nejlépe společně s dítětem. 
  • V případě, že se jedná spíše o hru než zvídavost, “nezacpávejte dítěti pusu”. Zkuste se v takovém případě VYHNOUT odpovědi: “Prostě proto!”
  • Trénujte svou vlastní pozornost a snažte se vašemu dítěti vyjít v odpovědi vstříc.
  • Pokud cítíte, že takové dotazy vlastně nikam nevedou, převeďte pozornost jinam a začněte se ptát vy. “Tak ty máš ráda žížaly? A kdy jsi nějakou viděla naposledy?”

Děti nám rostou před očima, sbírají první zkušenosti i vzpomínky. Jak se vlastně vyvíjí jejich paměť a co vše si pamatují?

Součástí lidského mozku jsou i dva důležité orgány amygdala a hipokampus, které ovlivňují právě naši paměť již v útlém dětství. Amygdala zpracovává a uchovává emocionálně vypjaté zážitky. Hipokampus ukládá do šedé kůry mozkové naše vzpomínky, které časově zařadí a my je pak díky tomu dokážeme popsat a vyprávět o nich. U dítěte fungují tyto části mozku ještě s malým háčkem: zatímco amygdala je u novorozence již dotvořená, hipokampus je plně vyvinut až okolo 3. - 4. roku života! Proto si většina z nás nepamatuje nic z období do tří až čtyř let.

Díky amygdale jsme schopni zapamatovat si různé pocity, avšak neumíme je přiřadit k žádné události.

Jakmile je však dětský mozek plně připraven na proces memorování, je čas s dětmi začít hlavičku trénovat:

  • Hrajte pexeso, schovávejte obrázky, nechte děti říci, co si pamatují.
  • Učte je hodně říkanek, básniček, písniček.
  • Večer si vyprávějte, co jste během dne prožili, co se událo.
  • Myslete na pohyb a vyváženou stravu, tělo tak lépe pracuje - včetně samotného MOZKU.
  • Zkoušejte různé KIMOVY HRY nebo i jiné hry na podporu dětské paměti, fantazie, kreativity, zvídavosti.

Nezapomeňte, že z vašeho dítěte bude jednou dospělý člověk, jako jste teď vy, takže co ho naučíte, co mu ukážete, vysvětlíte, BUDE SI PAMATOVAT a stane se součástí nejen jeho znalostí a schopností, ale také součástí jeho osobnosti.

A právě tady je, myslím nejdůležitější, naučit je poznat, co je dobré a co zlé. Čemuž tedy říkám VÝZVA!

Dee Autor Dee